Spouštíme kampaň “Auta na chodníku nechceme”, která má za cíl upozonit na nebezpečí nelegálního parkování aut v křižovatkách, na přechodech, v pěších zónách, na chodnících a dalších místech. Chceš, aby tenhle problém tvoje město víc řešilo? Proč a jak se zapojit najdeš níž.

Cena, kterou platíme za nelegální parkování všichni

Parkování se v českých městech vymyká jakýmkoliv pravidlům a negativně ovlivňuje životy jejich obyvatel. Na chodnících, v křižovatkách, na přechodech nebo v pěších zónách stojí vozidla, která blokují průchod pro chodce, obzvlášť pro ty s handicapem nebo ty s kočárky, překáží ve výhledu projíždějícím autům a závratně zvyšují riziko střetu s člověkem. Často totiž jde auto obejít jen tak, že vstoupíte do silnice. 

V posledních dvou letech došlo v obcích v Česku téměř ke 400 nehodám, které byly zaviněné zákrytem stojícího vozidla. V téměř 70 případech došlo ke zranění chodce. Obzvlášť velkým rizikem je tohle chování pro děti, které řidiči snadno přehlédnou přímo na chodníku nebo schované na přechodu za stojícím autem. 

Mimo to, najížděním a stáním na chodníku ničí auta obrubníky, povrchy i inženýrské sítě, které se opravují z veřejných rozpočtů. První kostky se z dlážděného chodníku uvolňují přibližně po 10 – 30 nájezdech vozu. Podstatně horší dopady však odnáší inženýrské sítě pod chodníky. Starší kanalizace nejsou stavěné na zatížení několikatunovými automobily. Průměrný věk kanalizace v Česku je přes 30 let a její oprava stojí řádově statisíce či několik milionů.

To jsou všechno důvody, proč je parkování na chodníku obecně zakázané. I přesto k němu ale dochází neustále. Zákon o provozu na pozemních komunikacích se v tomhle případě nedodržuje a vymáhá se jen naprosto minimálně.

Pokuty, které neplatí nikdo

Statistiky Policie ČR analyzované v minulosti Deníkem N a serverem iRozhlas pro Prahu a Brno ukazují, že v některých částech měst parkuje ilegálně i polovina všech aut (to zahrnuje i neplacení poplatku v modrých zónách). Radní pro dopravu městské části Praha 1 Vojtěch Ryvola dodává, že celkově v Praze parkuje nelegálně asi 25% řidičů. Za postih nelegálně zaparkovaných vozidel odpovídají města a útvary městské policie, ale ty nelegální a nebezpečné parkování nezvládají řešit.

Počet přestupků stání na chodníku byl v roce 2022 jen v Praze 101 435 (!). Pokuty se vyplácí ignorovat. Až třetina jich spadá do správních řízení a neplatí se. Málokdy se stane, že by bylo auto odtaženo. Počet odtahů v Praze i Brně je zanedbatelný a města jejich systém nemají nastavena efektivně – doplácí na jejich provádění místo neukázněných řidičů. Praha účtuje za odtah 1900 korun, ale náklady na něj jsou mnohem vyšší. A podle nejnovějších dat se navzdory slibům situace nemění. V Brně bylo v roce 2019 spácháno 16 640 přestupků parkování na chodníku a odtah byl nařízen ve 4 z nich.

Pro auta a řidiče je takováhle situace určitě super. Parkují auta ve veřejném prostoru a následky za to nesou jiní. Je to jako kdyby všichni vyhazovali odpadky kamkoliv a schválně neplatili jejich svoz. Stejně jako máme na odpadky popelnice a poplatky za svoz odpadu, máme na auta parkovací místa a parkovné. Je ale nutné, aby se pravidla u obojího vymáhala stejně.

Jak doženeme „Západ“?

Stačí se podívat do zahraničí, kde je nelegální parkování bráno stejně vážně jako všechny ostatní přestupky, a inspirovat se opatřeními, která se zaváděla v minulosti tam. Není jediný důvod, proč by to u nás nefungovalo.

  1. Nutnou cestou jsou stavební úpravy veřejného prostoru, které dokáží nelegálnímu parkování zamezovat. Sloupky či zeleň oddělující chodníky a zřetelně označená místa pro parkování jsou společně s novými vyznačenými místy pro zásobování klíčovými prvky. Co určitě nepomůže je výstavba dalších parkovacích míst. Podle mnohých analýz to dopravu obecně zhušťuje a nelegální parkování nijak neřeší. Tyto úpravy zajišťují kromě bezpečnějšího veřejného prostoru pro děti, rodiče s kočárky, lidi s handicapem a všechny chodce a chodkyně, také redukci počtu parkovacích míst a tím pádem snížení abnormálního počtu osobních a nákladních aut. V dlouhodobějšímu horizontu pak i snížení dopravní zátěže měst, tj. snížení emisí a tepla produkovaných motory aut ale i úlevu samotným motoristům – méně aut na silnici znamená provoz bez kolon a prostor pro ty, kteří řídit opravdu potřebují.
  2. Tvořit tzv. patnáctiminutová města, kde jsou základní služby dostupné do 15 minut pěšky, MHD či na kole. Příklady z Osla, Paříže nebo Kodaně ukazují, že takové změny zvyšují kvalitu života a snižují závislost na autech. Studie navíc potvrzují ekonomickou výhodnost aktivní dopravy – například v Seville každá jízda na kole místo auta ušetří téměř 2 €, zatímco podle kodaňské analýzy každý ujetý kilometr na kole přináší společnosti úsporu 15,5 Kč díky zdravotním přínosům a nižším nákladům na nehody.
  3. Zásadním krokem k “dohnání Západu” je zaručit, že pravidla parkování budou platit a policie je bude schopna vymáhat.

Pojď to pomoct (vy)řešit!

Chceme s tímhle problémem pohnout. Upozornit na něj přímo v ulicích a dát vědět odpovědným orgánům i řidičům, že tenhle stav je špatně a neudržitelný. Denně kolem nebezpečně zaparkovaných aut chodíme a není nic snazšího než je označit samolepkou, vyfotit a poslat nebo zveřejnit na sociálních sítích. Zapojit se může kdokoliv. Stačí se nám ozvat do DMs na sociálních sítích nebo přes e-mail a domluvíme se na předání samolepek. Kampaní chceme dosáhnout toho, že se o problému bude více mluvit a města začnou podnikat reálné kroky k tomu, aby se situace s nebezpečných, nelegálním parkováním zlepšovala. 

Chceš to to taky? Tak nám s tím pojď pomoct! Ozvi se nám na kontakt.mladizeleni@gmail.com nebo na sociálních sítích, převezmi si samolepky a nepřecházej tenhle každodenní problém ze svého okolí.